Tak trochu jiná, prázdninová recenze do po- i nepohody
Ahoj kamarádi! Taky už máte
prázdniny jako (čajovna)MY? Přichystali jsme pro Vás 1. letní recenzi. Tedy
spíše takové vyprávění. Upozorňujeme předem, že nebude vůbec objektivní, neboť
je z podniku, ke kterému máme velmi těsné vazby. Řeč je, jak jinak, o
multifunkčním prostoru Čajovna – Vinotéka – Minibiograf Lovosice. Čili náš
domácí přístav, jediná pravá Čajovna s velkým Č.
Začalo
to úplně klasicky, prototypicky, čajovnově… (Luky vzpomíná:) Bylo nám kolem 15
let a neměli jsme v Lovosicích vedle bowlingu co dělat a kam jít. Možná
stejný problém trápí i dnešní lovosickou mládež, nevím. Chyběl nám prostě
nějaký „volnočasový klub“, kam by se dalo navečer zajít s partou přátel a
za málo peněz poměrně dlouho pobýt, pokecat, socializovat se i bez Facebooku.
Něco jako Eric Forman's Basement.
Štěstí
jsme našli v Čajovně
A
pak se objevila Čajka. Nebo jsme my objevili ji? Prostě byla tu pro nás a
vzpomínám si, jak jsme dokonce ze školy VOLALI!!!, abychom si zarezervovali to
největší, zadní ležení. Z naší třídy chodila celá parta, někdy i 8 lidí, a
zdaleka jsme nebyli jediní. Tváře, které nás tenkrát obsluhovaly, už si všechny
ani nevybavuju. A čaj, který jsme nikdy nedokázali ocenit, se nazýval Yogi
Power. Tehdy stačilo pozorovat kouzelná, měnící se světla na stropě a člověk se
hned cítil jako planeta. Jenže jak jsme dospěli, otevřely nám své náruče
prachsprosté knajpy-nalejvárny a na Čajku jaksi nezbyl čas. Jen ve skrytu duše
jsme na ni vzpomínali a doufali, že štafetu po nás převezmou nové patnáctky.
Po
několika letech (to už Luky poznal Zuzu a tým ČajovnaMy byl kompletní) nás
hospody částečně omrzely; někteří z nás dokonce sem tam koketují
s abstinencí! Zkrátka, podvědomě a pomalu jsme opět tíhli k Čajovně.
Došlo k proměně. Z podniku se stala Čajovna – Vinotéka – Minibiograf.
Asi to bylo způsobeno i tím, že jsme ztratili onu nadšenou, puberťáckou optiku,
ale zdálo se, že Čajovna na tom není nejlépe. Prostory většinou prázdné (bez
hostů), reálné zásoby neodpovídající nabídce na lístku a velké ležení si
natrvalo zarezervovala plíseň a krámy… Ale nebojte se, milé děti, pohádka
zdaleka nekončí!
Lovosická
přítomnost
Z našeho
pohledu je na tom Čajovna v poslední době skvěle. Prostory se dávají do
kupy, změnila se obsluha, na nabídce už záleží. V Čajce teď pracují
kamarádky Ája, Pája, Míša, Romča, Klára a z podniku se stala naše oblíbená
klubovna, jakou jsme si vždycky přáli mít. Klubovna s velkým množství
dobrot! Dokonce už je na světě i dcerka – Vinotéka v Třebenicích.
Uspořádali jsme v Čajovně už několik koncertů akustického tria Šavlozubý
ponožky i autorské čtení undergroundových básníků.
Nedokážu
to odhadnout, ale myslím, ale myslím, že jen naše nadšení Čajovnu nespasí. Proto
se přidejte i Vy! Dnes nebudeme konkrétně bodovat, budeme DOPORUČOVAT: udělejte
si hezké léto a alespoň jednou (spíše několikrát, mnohokrát!) se v Č-V-M
stavte na čaje ze světa, vína z Čech, domácí limonádu či vodní dýmku. Není
to nejlepší čajovna, ve které jsme kdy byli, ale jako jediná je doopravdy naše.
A za to získává plných deset bludišťáků! Víme, že si ji oblíbíte i Vy. Tak se
stavte a třeba se potkáme. Nashle v létě.
Žádné komentáře:
Okomentovat